Blues opuštěnýho vlaku

Žalman

1:KdHyž je doba deštů, stEojím za oknHem,
svC#mětlo smutně bliká v pokojF#i,
chcHi dát sbohem městu nEa chviličku jHen,
dlC#7ouhá zima za nic nestojF#í.
ZHahoukání vlaku, ktEerej projížHdí,
zC#manechá jen slzy na dušF#i,
v kEostkovaným saku pHodobám se drG#maku,
cC#7o si hlavu v kleci rozbušF#í.
R:NEa železný kolejF#e už pG#madá stříbro hvC#mězd
F#a tma jako v ranci nebylHa tvůj ideH7ál,
zas prEojet stovky štacF#í a vG#midět spousty mC#měst
a jF#ednou za rok zEastavit se tF#am, kde sis to přHál.
2:Tak si představuju dnes jako včera
malý opuštěný nádraží,
sem-tam přešlapuju, sem-tam zvečera,
v ruce lístek a mráz v podpaží.
Zahoukání vlaku, kterej projíždí,
zanechá jen slzy na duši,
že někdy zklamání je jak umírání,
to se přeci říkat nesluší.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:15:31.364+00:00
Výsledky hledání: